úterý 25. července 2017

Teaser Tuesday (33)

Toto úterní meme pořádá Should Be Reading.
Kdo se pohybuje na stránkách blogerů, tak ví o čem je řeč, ale kdyby ne, ještě to zrekapituluji jednou. Máme popadnou knihu, kterou čteme, nalistovat jakoukoliv stranu a napsat dvě věty, ale bez spoileru! Též sdílet název knihy a autora, aby si další účastnici TT mohli přidat do svého To-read listu.


Abraham was already listening.

I knew I was in the moment before the thing happens - the thing that changes your life forever.


čtvrtek 13. července 2017

Recenze: Všichni jsme nějak vadní - Matthew Norman

Název: Všichni jsme nějak vadní (We're All Damaged)
Počet stran: 293
Žánr: Literatura světová - humor
Rok vydání: 2017
Překladatel: Jan Sládek
Nakladatel: Jota

Obálka: Všichni jsme nějak vadní na sebe dle mého úsudku dokáže  hodně upozornit v knihkupectví mezi všemi knihami díky svému názvu. Koho by nezajímalo, o čem ta kniha je, když vlastně říká, že všichni jsou nějak vadní? Například u mě to tak bylo. 
   Hezky opět lehce napovídá, kdo se asi nejspíš v knize zjeví po boku hlavní postavy Andyho, a že bude slečna velmi zajímavá jako její různá tetování. Úplné protiklady, podobný osud a stejná bolest. - Kdybyste knize sundali přebal, tak byste uviděli totožnou obálku, ale s takovým hezkým doplňkem - srdcem. Protože jak bylo lehce nastíněno, zlomená srdce je spojovala. Milovali a byli opouštěni.
   Navíc obálka taky předpovídá, že kniha to nebude nudná, že bude spíše plná i občasných bláznivých skutků. - Obálka se ke knize hodí, jen co je pravda. Opravdu si opět hezky pohráli, když se srovná originál s naší verzí.

Andymu nic nechybělo.
Pak ho opustila žena a vše šlo z kopce.
A navíc musí jet do svého rodného města.
Čelit nevyhnutelnému konci jeho dědečka a své minulosti.
A tam potkal svou spásu Daisy.

pátek 30. června 2017

Měsíční chvástačka za duben, květen a červen



   S delší přestávkou se opět hlásím s chvástačkou za tři měsíce, jakož tomu bylo i minule. Jak jsem si sama na sobě všimla, tyhle tři měsíce byly hojnější než předchozí tři, jelikož jsem za tyhle měsíce nasbírala krásný počet knih, a to čtrnáct krásných kousků, na něž se velmi těším, jelikož to jsou většinou knihy, které jsem měla dlouho v hledáčku a z nichž jsem k velkému překvapení už stihla některé přečíst. Kéž by to šlo samo od sebe a ty knihy se četly stejně rychle jako dny plynou. - Pamatuji si ještě mé začátky na blogu, kdy každá chvástačka měla taktéž velký nespočet knih pouze za jeden měsíc! Kam jsem to proboha koukala? Já jsem teď vůbec ráda, když se dostanu o volném čase do knihkupectví, třebaže v jednom pracuji a nějakou knihu si vezmu - a to platí i v Levných knihách. Strašně málo si kupuji knihy a opět hojně navštěvuji knihovnu, což má vlastně ještě další důvod a ten, že si půjčuji knihy staršího vydání, hlavně knihy, o kterých jsme mluvili ve škole a ty se mi nějak moc nechtějí nahánět v knihkupectví a kupovat.
   Poslední den červa, konec školy a krásné dva měsíce prázdnin, doufaje na čtení. Poslední dobou se mi vůbec, ale vůbec nechce číst, tak snad to bude lepší o prázdninách, kdy doufám bude větší prostor na čtení. Vám přeji krásné knihy a příjemně strávené prázdniny.

středa 21. června 2017

Tváří tvář autorům IV.


     Po dlouhé době se mi opět poštěstilo a zúčastnila jsem se autogramiády, ba opět i křtu, který se tentokrát nekonal nikde jinde než v Paláci knih, Neoluxoru. A nebyla to jen jedna autorka, nýbrž dvě, jenž přiletěly až z Ameriky, aby zde pokřtili jejich nejnovější knihu Božský, která u nás vyšla v nakladatelství Jota. Duo Christina Lauren. Jako obvykle se akce konala opět od čtyř hodin, což není nic neobvyklého. Já s kamarádkou jsme tam byly už dřív a jak tomu bývá, tak já se strašně ráda porozhlížím, až jsem s ní skončila v rohu a prohlížela si knihu o umělecké složce ve Vatikánu. Ze staveb jsem byla prostě unesená, když nás lehce vyrušil promotér s tím, jestli bychom neměly chvilku. Chvilku jsme měly. Hezky nás upozornil, že se blíží křest knihy a jako pozornost od nakladatelství je lipstick Božský. A ten lipstick je vážně božský, skvělá chuť a design. Takže pěkné přivítání autogramiády, která překvapila také.

pátek 16. června 2017

Svět knihy 2017

 

   Ačkoliv se Svět knihy konal v polovině května, se svými dojmy přicházím k mé smůle až teď. Bohužel povinností bylo více, než by se mi líbilo a žádný čas mi téměř nezbýval ani na čtení, což mě vážně moc mrzelo. Ta škola, že? Ale brzy budou prázdniny a snad si čtenář ve mně užije, co proto, aby si vynahradil květen, kdy jsem přečetla pouze šest a půl knih. To číslo není tak moc hrozné, není ale ani závratné. Zpátky ale ke Světu knihy. Každý, co nejdříve po absolvování aspoň jednoho dne ve veletržním paláci, ihned sedl před počítač a vyťukal své dojmy z akce, kde se sešli téměř všichni knihomolové z celé republiky. Opravdu mě pobavilo, že si hodně lidí stěžovalo na ovzduší a na hodně lidí - spíše víc lituji vystavovatele, kteří byli v křídle, kde už kolem desáté hodiny ranní nebyl žádný čerstvý vzduch než nějaké lidi, kteří odtamtud mohli volně odejít a nevracet se, to opět ale odbočuji. Já chci podat úplně jiný pohled na Svět knihy než jako pohled blogerky, která si jela koupit knihy a setkat se s ostatními blogery. Chci podat téměř všechny čtyři dny z pohledu pracujícího člověka, který si i z té práce odnesl spoustu krásných vzpomínek, doufaje, že další rok zažije stejně vtipné momenty s ostatními kolegy.

   Jak si jistě můžete pamatovat, již minulý rok jsem na Světě knihy díky škole pracovala. Tomuto roku to nebylo nijak jinak a já ráda souhlasila s tím, že se tam opět objevím jako pracující s kartičkou zaměstnance Světa knihy. Tenhle rok jsem měla být jako minulý v Salónku pro autory, kam si autoři mohli před svými přednáškami v klidu posedět a něco málo pojíst. A jak dlouho jsem tam byla? Možná tak hodinu? Jak jste si všimli, tentokrát v hlavní roli nebyl žádný stát, ale spíš se kladl důraz na audioknihy. Takže autorů moc nebylo, no skoro žádní, kteří přišli do salonků, takže jsem tam nebyla vůbec potřeba, ačkoliv jsem si zde mohla aspoň na hodinku číst. Svět knihy nezačal nějak skvěle, řekla bych.  

sobota 10. června 2017

Recenze: Nové Pompeje - Daniel Gofrey

Název: Nové Pompeje (New Pompeii)
Počet stran: 361
Žánr: Sci-fi
Rok vydání: 2017
Překladatel: Filip Samec
Nakladatel: Omega

Obálka: U téhle knihy nepotřebujete ani znát anotaci. Stačí vám obálka, která vám krásně nastíní, o čem kniha bude. Dvě místa, prolínající se čas. - Klobou dolů, obálka se vážně povedla. Skvěle se ke knize hodí a přímo vás vtahuje do kouře kroutícího se okolo přesýpacích z hodin, jejichž písek se přesýpá sice pomalu, ale jistě. Tajemná, a přesto odhaluje, že v knize něco nepůjde podle plánu. Navíc přední obal není jediný, se kterým si dali krásně záležet. Na předsádce se můžete těšit na obrys sopky, které dominuje rudá láva. I zadní nenechali jen tak a obohatili ji o pohled do temného města, z nějž jen pouhé tečky světel osvětlují místa.
   Kniha Nové Pompeje je snad jedna z tisíců, která si takový líbezný komentář zasluhuje, jelikož taková byla. Sice ne na sto procent, ale byla.

Vysáli ho z času.

Lidé mizí časem.
Nick má nejistou budoucnost na univerzitě.
Jediná výstava mu změní život.
Všimnou si ho.
Pompeje se stanou jeho novým domovem.

čtvrtek 1. června 2017

Recenze: Scarlet - Marissa Meyer

Název: Scarlet
Díl: Druhý
Série: Měsíční kroniky
Počet stran: 452
Žánr: Fantasy
Rok vydání: 2013
Překladatel: Jana Zejmanová
Nakladatel: Egmont

Obálka: Nejdůležitější věc na knize od zahraničních i českých autorů je příběh, bezpochyby. Podívejme se ale na obálku. Kolik lidí je rádo za to, že nakladatelství koupilo i práva na božskou obálku jako je Scarlet? Hádám, že hodně, jelikož každá obálka ze série Měsíčních kronik je božská pastva pro oči. Rudý plášť krásně vyzařuje v ponurém pozadí lesa, kam se Karkulka vypravila za svou babičkou. Sice to tentokrát bude trochu jinak, nebudete ale zklamaní. Temný les ukrývá mnoho nebezpečných nepřátel, jakožto v originále byl vlk, tady to bude však ještě hrozivější nepřítel.
   Opět je tu hezky vidět, že si s ní dali záležet s tou největší precizností, jakou člověk může mít. A každé kouzelně vyvedené počáteční písmeno hrdinek nás neustále přibližují čím dál tím víc k nastávající bitvě proti zlé královně.

Její babička je nezvěstná.
Scarlet není jediná, jež 
se snaží svou babičku najít.
Muž jménem Vlk jí může pomoci.
Může mu však věřit?