úterý 28. října 2014

Recenze: Psycho - Robert Bloch

Název: Psycho (Psycho)
Díl: První
Série: Psycho
Počet stran: 176
Žánr: Thrillery
Rok vydání: 2014
Překladatel: Lumír Mikulka
Nakladatel: Baronet

Obálka: Při shlížení na obálku mám rozporuplné pocity. Nedokážu říct jestli se mi líbí nebo nelíbí. Mám vlastní hlavu a fantazii díky kterým jsem si sama vytvořila motel i dům a další věci podle sebe, ale budova na obrázků je taková zvláštní a nemyslím její rozpoložení, spíše mám na mysli, jak je upravena, až moc do detailu. Osoba mi tam připadá až moc opuštěně a možná by tam nebyla ani zapotřebí, ale třeba v okně by byla zajímavější, jenže to by s tím měli ještě větší práci.

Můj názor: Před čtením jsem se zadívala na profil knihy na Databázi knih a koukla na hodnocení. Podle mě až velmi pozitivní, neboť ne každá knížka, co čtu má 90%. Řekla jsem si fajn, to se mi určitě bude taky líbit. Opět jsem se zmýlila! Ale kde nastala chyba?
  
  Začátek byl na můj vkus dobrý. Nic se mimořádně nedělo a spisovatel nás seznamoval s okolím, kde se Mary měla setkat s řeznickým nožem a kde noční můra ožívá, avšak nejen pro Mary. Norman, podivín, který vás na konci nejspíš překvapí nebo spíše zjištění o něm pokud si nedáte dvě a dvě dohromady před závěrem a netipnete si, jak to asi skončí, na začátku působil jako stydlín, který dřív se ženou, kromě své matky, nemluvil a nevěděl, jak se má chovat. Ale Mary mi nesedla přímo do noty. Tady mi to lehce upozorňovalo minulou knihu, kterou jsem četla a to Seznam mých přání, protože tady mi to tak trochu připomínalo jednu osobu z knihy, jenž udělala stejnou věc. Proč někdo něco takového dokáže udělat? Já sama to nemůžu pochopit, co i obyčejní lidé pro to udělají. Pohaní je závist, nějaký pud, jenž se objeví v tu nepatrnou chvíli a našeptává: udělej to…? To stejné bylo s Normanem, který se jako malý hoch díval na své obnažené tělo v zrcadle, za co ho matka vyplísnila, ale zase u Jo to bylo shlížení na své tělo s tím, že pro sebe je krásná.

 Lila mi připadala moc rázná na mladší sestru pohřešované i tvrdohlavá, když stále stála za svým názorem, že to tak není a Sam mi připadal občas jako slaboch, ale jinak působil mile a velmi se snažil, potom co se snažil splatit dluhy po svém tatínkovi.

   Už na čtyřiačtyřicáté straně mi to přišlo absurdní, protože tohle se podle mě jen tak nemohlo stát, i kdyby byl člověk jakkoliv psychicky narušen. Dané osobě přeskočí v hlavě, že popadne řeznický nůž a jde vraždit? Opravdu? Možná tomu tak je, ale pro mě nesmyslné. Ale k další vraždě podle mého úsudku ani nemuselo dojít, přeci nikdo nebyl obžalován z vraždy a proto se nemusel zbavovat dalšího nevinného člověka, jenž měl za úkol rozluštit, kam zmizela Mary.

  „Nejlepší současný autor psychologických hororů.“ Ocenění od Stephena Kinga. Aha, to jsem zaspala dobu? Každý má svůj názor  můj je ten, že kdyby bylo na mě, tak tohle ocenění bych neřekla ani za zlaté prase. Tohle má být psycho? Mám ráda horory a další takové objekty, ale tahle kniha se mi nelíbila. Ano, začátek i konec ušel, jenže, co mezi tím? Pro mě byly některé scény až zbytečné a nemuseli jsme vědět, co Norman dělal předtím než tam přijel detektiv.

   Po zmizení Mary se na scéně objevuje Sam, její snoubenec, který vede železářství a je celkem překvapen, když mu na dveře buší sestra zmizelé. Tady jsme mohli vidět věc z jiného pohledu. Sama a Lily, přičemž by jeden kontaktoval šerifa, který věří v nevinnu a Lila by nejradši pracovala na vlastní pěst. I poté pohled soukromého detektiva, jenž byl na správné stopě, ale osud mu nepřál. Objevují se nevyřčené výroky o Mary, co udělala a proč zmizela?        
 
Lehce legrační mi přišlo jejich „hraní na detektivy“. Co přehlédl vrah, najde člověk lačnící po odplatě? Je to možné, ale tady mi to přišlo trochu přitažené na vlasy. Na druhou stranu odhalení vraha se dalo číst, neboť vrah měl psychickou poruchu, jak jinak.

„… ani stopa…“

   Nevím jestli mám vůbec chuť se pouštět do dalších dílů po tomto experimentu. Těšila jsem se na hororové psycho, ale dočkala jsem se jen zklamání, jenž se táhlo dlouhé hodiny než jsem knihu dočetla.

Mé hodnocení: 2,5 hvězdičky
                                                                                                                   

Žádné komentáře:

Okomentovat