sobota 27. prosince 2014

Recenze: Kabinet - Rikki Ducornet

Název: Kabinet (Netsuke)
Počet stran: 122
Žánr: Literatura světová - romány
Rok vydání: 2012
Překladatel: Martin Pokorný
Nakladatel: Odeon

Obálka: Je zvláštní. Spodní část těla, prsty ruky, rtěnka a obal, kde byla pistole. A nevšední narezavělé pozadí. Myslela jsem si, že to bude detektivka, vražda někde na škole, ale nebyla, avšak kniha mě nezklamala. To ovšem ještě pořád neznamená, že budu číst anotace ke všem knihám. Mám ráda styl svazků z Odeonu, jsou jiné od jiných knih a lehce se poznají, že jsou vydány v Odeonu.

Můj názor: Psychoanalytik, jenž má své klienty, řadí do dvou skupin. První skupina Nuda – ordinace pro běžné případy jako je třeba profesor, který básní stále dokola o tom, jak mu uteklo dědictví či nevěrný muž, co rozhází svůj důchod za děvky, poté se není čemu divit, když se s ním chce rozvést manželka po tolika letech manželství. A druhá skupina Kouzla – vše zapovězené, sexem nabité..

 Klientela, kterou léčí doslova svým pohlavím. A pak je tu jeho klientka Jizva, co se tolikrát pokusila o sebevraždu, ale vždy přežila. David, transexuál také by se dalo říct, že schizofrenik, jež doktora fascinuje už od prvního sezení. V poslední řadě je tu jeho milující a nadaná manželka Akiko. V jeho životě je to neposkvrněná a tichá žena, jenž nemá nejmenší tušení, že její manžel ji podvádí přímo pod nosem i v domě, kde spolu žijí. Ovšem, když odjede na některou svou výstavu, on má možnost se zase vyspat s kýmkoli a jen si to potěšení prodloužit.

 Zprvu jsem se bála, že se mi kniha nebude líbit a bude připomínat Tampu, která mi příliš nesedla do noty, ale nebylo tomu tak. Přiznám se, že se mi kniha líbila i přes sexuální poznatky, které mě občas znechutily a donutily, aby se mi protočily panenky. Až takové to bylo. Udivila mě osoba, jež to napsala; byla to žena, i když kniha byla převážně vyprávěna mužem. I zde jsem byla překvapená, neboť takové vulgární slova a zrovna spisovatelka? Tipovala jsem si muže než jsem si pořádně přečetla jméno..

 Ví, že to, co dělá, je špatné, ale nemůže si pomoct. Manželku nechce ranit a proto ji nechává v nevědomí. Schůzky maskuje, jenže k tomu i riskuje. Slovně i činy. Na druhou stranu se bojí, že Akiko ztratí a bude sám.. Na jedné straně chtíč a na druhé láska, není již ale zapovězená?
 Konec tak trochu nebyl předvídatelný, tedy jen z mého pohledu, poněvadž jsem neměla ani tušení, že se stane opět něco a vše se přetočí vzhůru nohama, ale poslední věty poslední stránky mi jen potvrdily, že k tomu dojde. Měla bych si zvyknout, že vše nekončí a žili šťastně až do smrti.

Zaplníte srdce tím, co vám je drahé; srdce se rozbije.

  Kniha se dobře četla a za jeden den přečtená za podmínky, že vás strhne a vy jen hltáte a hltáte další stránky. Asi bych si ale měla zvyknou na doslovy knih v této edici, jenže někdy jsou opravdu nudné a je, co dělat, abych je vůbec dočetla. Díkybohu, tady byl doslov krátký..

  Kabinet není pro všechny. Najdou se nadšenci, ale i ti, kterým se to nelíbí. Hodně záleží na osobnosti člověka. Pokud mu takový žánr, kde se objevují sprosté výrazy pro pohlaví, nevadí, není co řešit a může sáhnout po knize. Horší je jestli po knize sáhne člověk, jenž nemá rád takový žánr, to potom nebude příjemné počtení. Jak už jsem ale řekla, mně se kniha líbila.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

Žádné komentáře:

Okomentovat