sobota 21. února 2015

Recenze: Papírová města - John Green

Název: Papírová města (Paper Towns)
Počet stran: 285
Žánr: Literatura světová - Romány
Rok vydání: 2014
Překladatel: Veronika Volhejnová
Nakladatel: Knižní klub

Obálka: Hezčí by nebyla? Nějak extra se mi nezamlouvá už díky obrysu města, ale namodralá horní část obálky je pěkná. Nelíbí se mi zmačkaný papír, který naznačuje město, i když je to název knihy i to, co se řeší v knize, bohužel. Více se mi líbí obálka od YOLI, jež je prostě okouzlující, byť zobrazuje mapu, ve které je zapíchnutý červený připínáček.. Barva písma i styl mi vyhovuje, ladí to s pozadím i pospolu. Avšak musím říct, že na obálce tentokrát mohl chybět odznak bestselleru…






Můj názor: Quentin, rozvážný chlapec, je v posledním ročníku střední školy a nesnáší plesy. A jeden takový se blíží a Quentin jen vrtí hlavou, co je na plesech tak úžasného. Jeho nejlepší přítel Ben ovšem má jiný názor na plesy – pro něj je to nezapomenutelný den ve svém životě, který by si nenechal za nic ujít.. Kdyby možná šel Guentin s Margo, byla by to jiná řeč, jenže předtím Margo zmizí a nikdo neví kam. Ale vše to začalo před pár lety, kdy byl Quentin devítiletým chlapcem a se svou kamarádkou Margo v parku našli mrtvého muže. Jejich společný okamžik, který si pořád pamatuje.

  Margo Rothová Spiegelmanová je královna na škole, ale i záhada. Dokáže se sbalit a odjet na několik dní někam do neznáma, ovšem na místo, které by nikoho nenapadlo, až do té doby než by neobjevili stopy od Margo. Jedna stopa vede k druhé a poslední vede k místu, kde se nachází. Její rodiče se nikdy nepokoušeli rozluštit stopy, které za sebou nechávala, radši jen zavolali policii, že jim zmizela dcera, ale jednoho dne i Quentinovi nechá stopy..
Quentin byl do Margo už odjakživa zakoukaný a její stopy si vezme osobně. Kdyby mohl, vykašlal by se na školu, aby se každou minutu mohl zabývat, jenže to nemůže. Blíží se ale zkoušky a on musí projít. A propásl něco, co je pomalu pro každého velká událost, ale pro něj ne. Pro něj je událost záhadná bytost Margo.

  Kniha je od světoznámého spisovatele Johna Greena, především známého díky knize Hvězdy nám nepřály. Tahle kniha mi přišla na něj docela obyčejná…, na můj vkus to mělo pomalý rozjezd a každou další stránkou mi to občas i připadalo ospalé na Johna Greena. Moc akce nebylo, kde by vám neprodleně začalo bušit srdce až by chtělo vyskočit z hrudi, to ne. Určitě do toho mohl vložit víc než jen myšlenku na papírové města. Neříkám, že papírová města obecně nestojí za to, ale tady to bylo vše. Honička za Margo a jejími stopy v papírových městech, jen aby ji našel Quentin a jeho přátelé.

 Guentin podniká cestu svého života – střemhlav se vydává do zapomenutých míst, kde narazí možná tak na vlající sáček po zemi, toť vše. Pro něj je to ale i dobrodružství, čím blíž se blíží k jeho kamarádce, on se nemůže dočkat. Vybrala si jeho a ne nikoho jiného, aby s ní podnikl noční radovánky v podobě ryb a modré barvy.

  Nevím jestli to bylo i v jeho dvou knihách, které jsem četla, ale tady jsem si všímala chyb, byť malých, ale tak. I to přece snižuje úroveň knihy. Tady chybělo písmeno, tam uvozovka, tamhle zase uvozovka přebývala. To mi taky vadilo na knize. Doufám, že YOLI se tomu vyhnulo. Mimo chyb je tam i pár vtipů, nad kterými jsem se poťouchle šklebila, ale z mého názoru jich tam nebylo mnoho, aby zachránily knihu.

  Konec jako takový jsem upřímně nečekala. Nebyl špatný, ale zas mi kniha přišla nedokončená. Možná kdyby byl nějaký epilog, který by byl až dokonce nebo pár stran na víc, co by se tím zkazilo? Nejspíš nic, ale jak pro koho. Poslední věc, co se dozvídáme, která se stala Quentinovi je pěkná, jenže na konec je to pořád málo, a jak už jsem řekla, mně to nestačilo. Přála jsem mu to, ale zase jiná záležitost to tak trochu kazila. Jsem na happyendy a konec byl něco mezi happyendem a nehappyendem.

Ale teprve jsem začal hledat.

  Knížka je lehká na čtení, ale přelouskat mi za jeden večer mi tedy nešlo.. Nepadla mi moc do oka a jsem ráda, že jsem si ji na Vánoce nenadělila sama pod stromeček, poněvadž neuspokojila mé očekávání (ráda si ji vyškrtnu z mého Wishlistu). Sama nemám, kam dát nové knihy a někdy je prostě lepší si knihu půjčit v knihovně, když váhám, jestli si ji pořídím či ne.

  I tentokrát si pro nás pan Green připravil metafory, co se musí nechat je to, že jsou pěkné, ne-li nádherné, ovšem to je musí člověk pochopit, jinak to je k ničemu.
Každý má jiný vkus, ale s některými lidmi bych si mohla podat ruku, jelikož i jim se moc nelíbila Papírová města, je to věc názoru.. Doufám, že kniha Příliš mnoho Kateřin bude lepší a předčí tuto, ale to může i další připravovaná kniha Sněží, sněží. Kdo ví, co si pro nás připravil tentokrát?

  Mimoto tento rok bude v kinech film Papírová města, kde si hlavní roli zahrál Nat Wolff, jenž ztvárnil postavu Isaaca v Hvězdy nám nepřály a tam se mi líbil a jen tak pro zajímavost - Margo si zahraje modelka Cara Delevingne.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

Žádné komentáře:

Okomentovat