čtvrtek 12. března 2015

Pan Grey mě zasvětil...

      

  Na film jsem měla spadeno prakticky už od té doby, co se prohlásilo, že se začalo natáčet. Knihu jsem v té době vlastnila, i když se kupovala mámě, která ji stejně nepřečetla a já taky ne. Zatím nebyl důvod a já si ji chtěla přečíst těsně před premiérou, abych měla ještě živé obrazy z knihy před sebou, a abych to mohla porovnat s filmem. I tak jsem knihu nestihla přečíst. Zbývalo mi opravdu necelých dvacet stran, jenže kino začínalo přesně a já nemohla dočíst zbytek, i když jsem věděla, jak to skončí. A knihu si teda dočetla až po kinu, kdy jsem se dostala živá domů – nemám ráda, když musím jít po tmě, potom mě totiž napadají hrozné scénáře jako v detektivkách.

 Začnu asi tím, že bydlím v menším městě a do kina moc lidí nechodí, na filmy, na které chodím já, ale i tak. Jednou jsem byla v kině jenom já a opravdu mi pustili film, aniž by mi řekli, že se to ruší, kvůli tomu, že nebudou hrát jen pro mě, ovšem oni to neudělali a já si v pohodě zhlédla film, jen tak mimochodem to byl Hvězdy nám nepřály. Jenže účast mě překvapila, minimálně dvacet a více lidí určitě – pochopte, tady je to ojedinělé, tolik lidí na jednom filmu. Ale kdo by neznal Padesát odstínů šedi a nebyl by zvědav na film? I má učitelka byla už v kině, ovšem ona je taky taková čtenářka jako já, takže je zajímavý, když ji můžu slyšet, jak se jí líbil/nelíbil film a knihy.

 Začátek filmu mi dal naději, že to bude lepší než podprůměrný. Líbil se mi začátek, jak to začínalo. Pohled z výšky na město a pak hned do šatny pana Greye, kde se chystal na běh, posléze do práce. Bylo to dobré, je škoda, že nebyla kniha z pohledu Christiana, jen na nějakou část, ale netoužila bych nějak vědět, co si myslí, když se dívá na spoutanou Anu v herně. Ojedinělé v tom, že jsme dostali menší „dárek“ ve smyslu jeho života v práci, cestou do práce… I ve filmu nedostáváme více odpovědí ohledně jeho života než bylo v knize. To si budeme muset počkat na druhý díl, pokud vůbec, jelikož se šušká, že režisérka Sam Tailor-Johnson odchází kvůli nespokojené spisovatelce. Ještě že jsou knihy.

 Film mi přímo utíkal před zrakem, poněvadž mi přišel až moc krátký nebo rychlý? Ve filmu nejsou všechny scény, které jsou v knize, kdyby ano, byl by film mnohem delší, jenže komu by to vadilo? Mně moc ani ne, aspoň by jsme viděli, jak si s tím vším pohráli, ale samo o sobě je natáčení náročné, jak finančně a i herci musí mít přestávku. Co mi tak trošku vadilo, je to že film byl tvořen především úseky záběrů. Ano, každý film má takové úseky, ale nijak jsem si jich nevšímala, ale tady byly zřejmé. Takže když byla scéna, kdy on se šel sprchovat a poté to přeskočilo na to, jak seděl u notebooku a čekal na ní.. nepůsobilo to moc věru hodně. To nemohli aspoň vecpat mini záběr, kdy vyleze ven v ručníku?

 Žádná kniha ani film si nezaslouží být označovány jako odpad. Občas si přečtu pár hodnotících komentářů a pokyvuji hlavou, jakou mají dotyční pravdu. Týkalo se to většinou knih, ale přiřadím k tomu i film. Když se mi to nelíbí, nečtu to a ani na to nepůjdu do kina. Sama vím, jaké to je, když zkritizuji knihu, která se někomu může líbit, ale já aspoň doufala, že se mi bude líbit, na rozdíl od těch, kteří to hned zhodnotí jako brak, co se nedá číst. Proč to čtou, když vědí, že se jim něco takového nebude líbit? Ano, s erotickými romány se roztrhl pytel, ale pro každého to nemusí být ten pravý šálek čaje. Stejné to mám taky tak, když kouknu na hodnocení filmu. Film nebyl špatný a rozhodně si též nezasloužil takové hanebné označení. Ale jak se říká.. 100 lidí, 100 chutí.

 Co jsem chtěla po celý čas filmu byly tužky Grey a ne jednou jsem záviděla Anastasii, že ji takovou dal při rozhovoru, když neměla čím zaznamenávat poznámky kromě diktafonu, který jí půjčila Kate. Takovou bych si hlídala jako oko v hlavě! No i když ve škole by to bylo riskantní, jelikož to je banda, co zná film, ale také si půlka myslí, že je to romantický film. Jistě, je to tak, ale i erotický, když vezmu v potaz těch pár scén, kdy aktéři odhalili více..

 Ještě před filmem jsme mohli nakouknout do bytu pana Greye nejen díky pár novým posterům, ale i díky internetové stránce - Christian Gey's Apartment. Velmi se jim povedla, ovšem pořád nechápu, proč je zamčený jeden jediný pokoj, když už byla všude premiéra. Pokoj, při kterém jsem vykulila oči, když byl podrobný záběr. To bylo teda něco a rozhodně to nestálo pár korun, ale když je to něčí záliba, proč ne. Vždyť i knihy nejsou levný koníček…

 Hlavně, že tu „povídám“ nezajímavé věci místo toho, abych rozebrala trošku film, že? K začátku se ještě trochu vrátím, protože se mi opravdu líbil. Byl to začátek nového dne rozkvétajícího města a dvou lidí, co se chystali se vztyčenou hlavou do nového dne, aby čelili povinnostem. Grey po svém běhu na udržení kondice v šedém obleku do práce a Anastasia jako šedá myška neformálně oblečená vyráží do Seattlu na rozhovor. Scéna v GREY HOUSE mě pobavila, jelikož Anastasia opravdu vypadala, že se tam (tak trochu) nehodí. Asistentky, recepční měly nohy do nebes, blond hřívu a oblečení, co se tam hodilo. Takže bylo k pobavení, když šla do kanceláře Greye a ještě předtím se zadívala na své oblečení. Mimoto jsem ráda, že se drželi u momentu, kdy vstoupila dovnitř a poté u rozhovoru zcela u jedné otázky, která stála za všechny prachy. . A pak to jelo… zčásti dle knihy, ale přišlo mi to moc uspěchané jako v knize. Sotva se znali pár dní a Christian ji chtěl už do herny, jen díky tomu, jak se mu jevila při rozhovoru, ale je jasné, že nebudou brát vše dopodrobna - Ana přišla domů, najedla se a tak dále..

 Obsazení do filmu se mi líbilo, i když jsem jako každá jiná chtěla vidět v roli dominantního Greye Matta Bomera, avšak model Jamie Dordan nebyl špatný též, ale hodně ženám se nelíbí. Například moje mamka říká, že vypadá strašně. Souhlasím, když se neoholí a na obličeji má úplné křoví. Hlavní postavy Christiana Greye se ujal dobře, nemůžu říct znamenitě, protože občas se mi to až tak nelíbilo. Tím myslím, jak se zatvářil či jak vysvětloval Aně, že jeho chutě jsou zvláštní. A Dakota Johnson. Nevypadá zrovna jako top modelka, ovšem na postavu Any se hodí, víceméně. Moc se mi jako člověk nelíbí, ale při některých rozhovorech jsem si ji trošku oblíbila, hlavně  scény, kdy Dakota nebo Jamie říkali, jak si pomáhali a snažili se poznat. Aby ne, když spolu natáčeli choulostivé scény. Bylo to velmi pěkné, když o sobě takhle mluvili. Anastasia alias Dakota byla občas opravdu jako holka od krav, jak ji označil jeden můj známý. Na pohovor si vzala šaty jako kdyby šla do parku. Opravdu? V tom bych se styděla i já.. Ale našly se i jiné scény, kdy jsem si ťukala na čelo, protože jsem se i já cítila trapně za ní.

 Písničky ve filmu i v trailerech se mi líbily, akorát mi vadilo, co se nakonec vyklubalo z písně Crazy In Love od Beyoncé, protože nemám ráda remixy a jak zpívala se mi taky moc nezamlouvalo. Opravdu se hodily na každou pasáž, ovšem trošku jsem se šklebila, když při první postelové scéně hrála hudba, co mi přišla jako umírající. Mimoto nazpívaly písně pro tento film celkem známé zpěvačky jako jsou Beyoncé, Ellie Goulding – která už nazpívala i pro film Divergence, Avril Lavigne a další.. Velmi se mi několik písní líbilo, ale některé nebyly pro moje uši rajská píseň.

  Knihu jsem dočetla (opravu pár stran) až po filmu a mohla jsem ji tedy už celou zhodnotit a trochu poměřit s filmem. Nedělám to často (skoro vůbec), ale spíše se mi líbil filmový konec. Proč? Protože mi přišel lepší než v knize. Určitě každý, kdo knihu četl ví, co se stalo a tak trochu se mi to zdálo „praštěné“ – nechci říkat spoilery pro ty, kteří to nečetli či neviděli, takže to nemůžu zcela obhájit, ale je to tak. Filmový konec mi přišel uvěřitelnější.

  A jaké to pro mě bylo? Týden před filmem u nás v kině se Stínem a Vnitřní bohyní a poté s Jamiem a Dakotou – bylo to hezké. Jak knižní předloha, ale i film se mi líbil a ať si ostatní říkají, co chtějí. Já jsem spokojená s obojím a těším se, až začnu další díl, i když to není bestseller jako bestseller, a rozhodně jsem zvědavá, jestli bude Padesát odstínů temnoty a svobody též zfilmováno… Nemůžu prohlásit, že jsem náročný čtenář, co by měl raději filozofii – možná někdy, až ji pochopím, jelikož mi teď přináší muka, když nepochopím, byť i nějakou metaforu, ale můžu říci, že jako film i kniha mi to stačilo. Možná jsem čekala trošinku více, jenže nemůže být vše podle toho, jak si vysním. Za mě by jste měli jít do kina či shlédnout na internetu film, ovšem bez nějakého velkého očekávání. Je to z velké části jako pohádka, kde princezna našla svého prince.

2 komentáře:

  1. U nás v kině tenhle film dávali 3 dny po sobě. Byli jsme tam ten 3. den, fronta jako blázen, nejdřív se prodávali lístky na rezervaci. My byli první, kdo si kupoval bez rezervace a když jsme se dostali do sálu, volná byla už jen 1 řada :-D A to tam chodí na jiný filmy v průměru asi 15 lidí.
    Celý film opravdu rychle utekl. Soudím už podle toho, že v našem kině jsou starý sedačky a člověk má už po hodině pocit, že mu odumřel zadek :D
    Souhlasím s tebou, že žádný film ani kniha si nezaslouží označení odpad. Film se mi líbil, knihu jsem nečetla, ale chystám se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás jen jeden den, ale hned po sobě, což tedy nějak nedomysleli. :) Takže, když pomineme 1 řadu, celý sál obsazen? To tedy páni! :D To u nás taky, nikdy pořádně nevím, jestli ten zadek pořád mám, nebo ne.. Nikomu nemusí sednout film, ale když jsem se dívala na hodnocení na ČSFD, přešla mě chuť, ale režisérka ani spisovatelka se nemůže zavděčit všem. ;)

      Vymazat