pátek 7. srpna 2015

Recenze: Hra věží - Daniel O´Malley

Název: Hra věží (The Rook)
Počet stran: 630
Žánr: Literatura světová - horory
Rok vydání: 2012
Překladatel: Marek Drda
Nakladatel: Baronet

Obálka: Nechce si někdo zahrát šachy? To první mě napadá, když vidím obálku Hry věží. Šachovnici, kde jedna věž musí kličkovat, aby se zachránila před nepřáteli. Obálka je pozoruhodná díky tématice každé části. Jednou stříkanec, nejspíš krve, podruhé otisk ruky a skvělý citát, jímž mimochodem i kniha začíná. Nemám co vytknout. Líbí se mi, je skvěle sladěná a naprosto perfektní je písmo, i když je to lépe vidět zblízka. Jemná příze nitky či snad nějaký nadpřirozený pavouk má na svědomí jemnost písmen? V této knize je totiž všechno možné.


Můj názor: Co byste udělali vy, kdybyste se probrali zničehonic v dešti v parku kolem mrtvol s gumovými rukavicemi a nepamatovali si kdo jste? Křičeli, utekli pryč nebo si dokonce rvali vlasy, co to u všech čertů znamená? Myfanwy neudělala ani jedno z toho, jen sledovala, jak se rozpouští slova dopisu určené pro její nové já.

  Myfanwy pro své nové já připravila různé varianty dopisů. Co kdyby nechtělo její nové já mít stejný život jako dřív ona? Dvě varianty, kdy si nová Myfanwy mohla rozhodnout, jestli zůstane a bude dělat, že je jako její předchůdkyně a bude vykonávat práci věže, nebo zda-li s balíkem peněž odjede pryč a nebude se ohlížet. Samozřejmě si vybrala první variantu, jinak bychom tu asi nebyli, že? Ale třeba se to mohlo zvrhnout i u druhé varianty, kdo ví…

  Nejenže musí vykonávat funkci věže, co nikdy dřív nedělala, ale také musí najít zrádce, který si přál, aby ztratila paměť. Díky fialovému pořadači od dřívější Myfanwy se aspoň trochu dokáže zorientovat, kdo je na jaké pozici a jaké má vlastnosti a tápat, kdo je její úhlavní nepřítel - mocná věž Gestalt, střelech Alrich s chladnou hlavou a rudými vlasy nebo snad dáma, jež umí chodit do snů druhých? Poradí si s tak tvrdým oříškem, když by to mohl být každý, kdo ji neměl rád? Pro všechny je to ta slabá dívka, kancelářská myš, co neprahne po práci v terénu a která to docela umí s čísly, tak proč ji chtěl někdo umlčet? Ale nová Myfanwy se nedá a všechny chtě nechtě překvapí.

  Občas mi bylo Myfanwy až líto a ne jednou jsem se cítila trapně i já a chytala se za hlavu, občas zase ale jsem jí chválila, jak si dobře poradila a žasla nad vším, s čím se dokázala vypořádat i se zmatkem. Měla jsem jí ráda i přes její chyby a v tomto příběhu mi dokonale padla. I když panikařila či se ztrapnila, nešlo nebýt na její straně. To se bohužel nedá říct o jiných, kdy jsem tajně doufala, že jim Myfanwy něco provede, když si ji tak dobírali... I Myfanwy byla taková šedá puťka, ale co se nikdy nemění je fakt, že puťky většinou mají okolo sebe tým krasavců. Střelech Alrich (došlo až k tomu, že jsem tajně prosila, ať mezi nimi proběhne nějaká jiskra, avšak Alrich velmi překvapil), jezdec Eckhart či mužští sourozenci Gestalt; prostě všichni byli k nakousnutí.

  Co jsem velmi ráda na knize uvítala byly kousky dopisů od staré Myfanwy nové a části z fialového pořadače, díky kterým jsme se hodně dozvěděli i o jiných funkcí Šachovnicové skupiny - Checquy. K čemu přesně slouží Statek, jak získávají jedince s nadpřirozenými schopnostmi a jak se vypořádávají s problémy, mimoto i pár věcí ze života Myfanwy ještě předtím než ztratila paměť.

 Jediné co nejspíš vytknu je styl dopisů, takové písmo mám ráda, ale pro mě to byl přímo nadlidský výkon, abych je přečetla. Stěžovaly mi to nejvíce roztomilé kudrlinky, když jsem tápala, co by to mohlo být za slovo, jinak „vysvětlivky“ z pořadače byly velmi dobře čitelné, jelikož písmo bylo jakoby na stroji psané. Krásně si s tím vyhráli.

Vše, co mě dělá tím, čím jsem. Mé vzpomínky. Má osobnost. Moje duše. Budou navždy pryč.
 Vymazány. To je horší než smrt.

  Je škoda, že taková kniha se najde ve výprodeji jen za 49 Kč, ale zase díky výprodeji jsem objevila opravdu dobrý příběh knihy, která by si zasloužila být i za plnou cenu. Od první stránky jsem se nenudila, jenže pořád mi do konce něco chybělo, aby to prostě byla nejúžasnější kniha z nejúžasnějších, ovšem pořád jsem velmi spokojená i s tím, co vše se tam vyskytlo. O akci či vtipy nebyla nouze a spisovatel to vyprávěl velmi dobře, i když jsem se občas zamotala v tom, kdo je kdo. O´Malley vymyslel skvělé super schopnosti i svět pro ně. Jsem ráda, že jsem se konečně rozhoupala vzít Hra věží do rukou a přečíst si ji. Zklamaná nejsem ani trošku.

  Knihu velmi doporučuji i přes její tloušťku. Příběh utíká velmi rychle a čtení jen zpestřuje fialový pořadač a dopisy všude, kam se Myfanwy podívá... Co když i někdo z nás má schopnosti, o kterých jsme nevěděli, že existují? S touto knihou je možná objevíte.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

Žádné komentáře:

Okomentovat