neděle 7. února 2016

Knižní zklamání


  Na úvod bych ráda řekla, že knihy, jež se v tomto článku objeví, beru jen z mého hlediska jako knihy, co nemohu ani bych nechtěla doporučit, protože mě buď zklamaly, nebo div neunudily k smrti, anebo byly tak absurdní, že jinak to nešlo. Nechci tím nikoho urazit, jestli nějakou knihu máte rádi, ale ne holt každému se zalíbí kniha jako každému druhému člověku, co ji četl. A věřte mi, že ne na jednu knihu z toho článku jsem se tolik těšila, až to skončilo bohužel jinak než pozitivně.
  Taky se vám někdy stalo, že slyšíte samou chválu na nějakou knihu, či snad úžasně zní anotace, že si tu knihu prostě musíte přečíst? Znáte to. To já taky. I když může mít kniha sebevíce lepší hodnocení, nikdy to zaručeně není ta kniha, co mě posadí na zadek. Přešlapy se holt nedějí jen v běžném životě, ale také ve výběru knih. Samozřejmě že těchto knih je více, ale vybrala jsem jen některé, poněvadž bychom tu byli déle, kdybych vypsala všechny.
  A jaké knihy tedy u mě nepochodily?

            

Audie, Vídni - Bonjour, Paříži - Krásná obálka, pár anglických slovíček a žádná sláva. Kitty byla hloupoučká dívka, jež se zakoukala do staršího muže, ve kterém se velmi spletla. Celá kniha byla jen o jejich vztahu, zda-li s ním má být a nechat se na rukou nosit, přestože má manželku.
Doplavat domů - Novela z vod Světové knihovny Odeonu, která byla pozitivní jen v jednom směru a to, že byla krátká. Možná že v knize byla skrytá myšlenka, ale ta se mi vyhnula velkým obloukem a kniha na mě působila jako shluk myšlenek, které se nikdy nespojí v jednu.
Den, kdy se potkali - Dva různé pohledy v jednom dni - její a jeho. Lehká kniha na čtení, ale bohužel také žádný zázrak. Očekávala jsem možná víc romantičnosti, než vzpomínky na Spartakiádu a myšlenky člověka, co je bez práce...  
Had a hůl - Historie? Jistě, proč ne, mám ji ráda, ale tady? Nejenže kniha byla dlouhá, ale nějak mi nepronikla tím správným způsobem pod kůži. Je to škoda, ale po knize už nesáhnu...

            

Chybějící díl - Kdybych si přečetla anotaci, bylo by vztekání méně.Tato tématika mě až tak nezajímá, ale když se podá dobrý příběh, snesu to. U Chybějícího dílu mě neskutečně štvala hlavní hrdinka a její tok myšlenek, z čehož se dá vyvodit, že to byla ztráta času.
Kníže z mlhy - Nikterak si nepamatuji, jak jsem přišla k této knize, což je zvláštní. Jediné, co si pamatuji bylo, že šlo o vrak lodi a nějakých dětech, co se tam potápěly. Je vidět, že můj mozek vytěsní většinu z toho, co se mi nelíbí.
Pod maskou nevinnosti - Co vládlo více? Nevinnost či naivita? Od této knihy jsem rozhodně očekávala víc, než se mi vrátilo. Průměrný příběh, co mě nenadchnul ani neurazil, ale zklamal mě. Ano, asi mám slabé chvilky na knižní obálky.
Prázdné místo - První kniha od Rowlingové, co jsem četla a bohužel asi ta nejhorší. Celá kniha byla o sousedech a dnešní společnosti, jak hlásá anotace. Každý pomlouval každého a o tom byl vlastně celý román.

      Výsledek obrázku pro 0.4 soumrak civilizace      

Psycho - Mé oblíbené slovo s dvěma významy. Psycho bylo „psycho“. Od začátku do konce samá nuda, i když přiznám, že odhalení mě překvapilo, i když bych si to netipla...  I klasická scéna s nožem ve sprše mě nechala klidnou...
Setkání - První díl z duologie Setkání byl skvělý. O hrdince, co se zamiluje do upíra a snaží se tomu nějak oba dva vyrovnat. Druhý díl? O hrdince se stejným osudem, akorát její milý byl neskutečný nervák, kterého jsem měla plné zuby, jako posléze i hrdinky. Ani umístění do slunné Itálie knihu nezachránilo.
0.4 - Soumrak civilizace - Obálka láká na něco neočekávaného, nezažitého... Bylo tomu tak, ale nesplnilo to mé očekávání. I když byla kniha krátká, tak byla nezáživná, i když zápisky tvořily části pouštěné z magnetofonu. Bohužel palec dolů.
Stopy strachu - Stopy strachu se asi někam nevypařily, jelikož celou knihu provázely nudné a nezáživné povídky beze strachu, které mě ani nebavily číst. Hororové povídky se neuskutečnily ani zdaleka.

               

Tampa - Na Tampu jsem byla strašně, ale opravdu strašně zvědavá. Věděla jsem, co mě čeká a dopadlo to tak, že se mi to nelíbilo. Připravovala jsem se na něco méně hrozného než co Celeste prováděla. Byla jsem pohoršena koncem a Tampu bych asi nevzala už do ruky ani kvůli obálce. 
Temný anděl - Asi bych někdy měla překřičet svůj vnitřní hlásek z dob jako u tohoto případu, kdy jsem po této knize tolik toužila. Jedna velká slátanina, kde hlavní hrdinka by mohla být nanejvýš moje mladší sestra - a která nečekaně skoro vše zachrání.
Ty - Měl to být thriller jako vyšitý. Čeho jsem se dočkala? Chlapa, jenž slintal nad mladičkou Beck a choval se perverzně nepříčetně. Jediné, co mě nalákalo na knihu byla skvostná obálka, kterou si tento příběh nezasloužil. Veliké zklamání.
Utopená - Co k tomu dodat? I přes veškeré převraty to byla pouze česká detektivka, při které jsem ztrácela svůj cenný čas na ostatní knihy. Na této knize nebylo nic, co by se na její reputaci dalo podílet kladně. Mrtvé tělo ženy objevené v bazénu, spoustu podezřelých a tajemství, která vyplouvají na povrch.

      

Válka s Mloky - Povinná četba, kterou už nikdy nechci vidět. Vůbec se mi prvotina Karla Čapka nelíbila, i když tu řešil Němce alá Mloky. Myšlenka to pro někoho mohla být dobrá, pro mě bohužel ne. Celá kniha mě nudila a čtení mi ztěžoval jeho styl... Víc ne, opravdu.
Vlk z Wall Streetu - Přišel film a já neodolala a pustila se i do knihy. Poprvé za několik let bych řekla, že v některých ohledech film byl lepší než kniha, i když značně důležité úseky ve filmu chyběly. Jordanův život se skládal ze třech věcí - peníze, drogy a prostitutky. Kniha mohla být o polovinu kratší, než byla...
Zátiší - Další bestseller, co by se tak označovat neměl. Detektiv přijede do malé vesničky, kde se stala vražda. Práci mu neulehčují ani obyvatelé, jelikož každý se zná s každým a každý má na někoho jiného špínu než na sebe sama. Celá kniha mi přišla zmatená, co se týkalo vyšetřování a ani odhalení se nekonalo se zatajeným dechem, abych konečně zjistila, kdo to byl...

Žádné komentáře:

Okomentovat