středa 10. srpna 2016

Recenze: Démonolog - Andrew Pyper

Název: Démonolog (The Demonologist) 
Počet stran: 320
Žánr: Romány 
Rok vydání: 2014
Překladatel: Jindřich Manďák
Nakladatel: Jota

Obálka: Když jsem si knihu brala na čtení, vůbec jsem si nevšimla těch očí, až potom, co jsem měla za sebou polovinu knihy a řeknu vám, že po celou dobu jsem si myslela, že mě upřeně sledují, což je vážně nepříjemné. Ty jediné se mi vůbec nelíbí, jinak zbytek obálky je pěkný (když nepočítám, co je pod přebalem) - hlavně ta barva, ale taky se mi tam moc nelíbí padající dívka, jenže ta je vcelku důležitá v příběhu na to, aby se tam nedala.
Jak písmo, tak barva k sobě ladí, navíc je zajímavý za tou modrou fasádou náčrt benátské ulice, čehož jsem si taky nevšimla hned na poprvé.




Můj názor: David Ullman přednáší na univerzitě svou obhajobu Satana v díle Ztracený ráj od Johna Miltona. Dalo by se říct, že ve svém oboru je nejlepší, ale má to jeden zádrhel - na takové věci vůbec nevěří. Nevěří na Boha, démony ani anděly, přestože o tom vede přednášky a prakticky celý život se tímto tématem zabýval. Brzy má však pochyby, když ho záhadná žena pozve do Benátek, kam s nelibostí odjede se svou dcerou Tess. Předtím by se možná i vysmál někomu, kdo by mu řekl, že démoni opravdu existují, ale po příšerných zkušenostech, jenž se mu v Benátkách dostalo si už tak svým tvrzením není jistý. Člověk posedlý démonem? Stalo se to vůbec nebo se mu to jen zdálo? Noční můry mu ožívají přímo před očima, když jeho milovaná dcera zmizí...

  David je hnán z místa na místo přes celý stát a čas neúprosně mizí v jeho neprospěch. Čím blíž je k rozuzlení, tím blíž mu je v patách Sledovatel a tentokrát si už nebude brát servítky, jehož kalich trpělivosti přetekl... S každým dalším znamením o krok blíže k hrůzné skutečnosti, před níž všichni lidé zavírají oči, ale i ke své dceři a démonovi, jenž ji drží. Stihne ji však zachránit? Další měsíc se nebezpečně blíží, už jen pár dní...
  David jako postava mi seděl, i když bych měla být více skeptická vůči jeho chytrosti, když si dal hodně věcí za krátký čas k sobě, což mě by trvalo neskutečně dlouho, ale taky nejsem ta, co studovala dílo od Miltona, že? Byl odhodlaný najít svou dceru, ať to stojí, co to stojí. I kdyby měl být považován za blázna, nevzdá se šance, že není zatracená.
  Neskutečně mi zlepšoval čtení fakt, že v tom není sám, teda až postupem času, kdy se k němu připojila jeho přítelkyně Elaine, kterou jsem si neskutečně oblíbila. Musím přiznat, že skoro každá postava mi byla aspoň trochu sympatická, což se nestává velmi často.

  Ačkoliv je tu podobnost s jeho dalším dílem Zloděj příběhů - oba otcové ztratí své děti a snaží se je najít přes všechny nástrahy, tak Démonolog mi přišel lepší. Lépe se mi to četlo, rozhodně mě to zaujalo víc než příběh o Sandmanovi, i když mi tady chybělo pořád něco, co by tu knihu opravdu nadzvedlo, abych řekla: „Páni, to byla jízda.“ Možná to bylo i tím, že když nějaký autor podá dobře témata jako Bůh, Satan, andělé, podobně jako Dan Brown, tak si to s chutí přečtu, jelikož mi takové věci přijdou zajímavé. Jen je otázka, jestli se to povede a nesvrhne se to v to, že hlavní hrdina se stane náboženským fanatikem. Andrew Pyper tu velmi dobře nadnesl tuto tématiku, přestože mi bylo občas k nepochopení všechny ty „rozbory“ různých citátů i filozofování nad věcí.

Slepá víra.
 I když v mém případě ne v nebe, ale v ty, kteří proti němu válčí. 

  I když Démonolog občasně místy pokulhává, tak se kniha velmi dobře čte a za dva tři dny je přečtená. Jen uznám, že konec mě trochu zklamal – to bylo všechno? Div jsme s Davidem neprocestovali celou Severní Dakotu či Kanadu, abychom zase skončili skoro na stejném místě jako na začátku, kde mělo přijít vyvrcholení. Přes všechny nástrahy, jenž ho sužovaly na cestě za znamení jsme dostali tohle? Tímhle mě tedy spisovatel zklamal. Sem tam nějaké vřísknutí a konec šmytec? Popravdě jsem čekala více, když se celá kniha odehrávala ve velmi dobrém duchu.

  Kniha mě nenadchla ani neurazila, ale ruku do ohně bych za ní nedala... Jste však zvědaví, jak skončí jeho honba za dcerou? Zkuste si ji přečíst. Jeho příběhu nechybí mysteriózní nádech či akce, u té vám ale bohužel tuhnout krev v žilách nebude. Vlastně po celou knihu já sama byla v klidu, nikomu však nezaručuji stejné pocity. Máte rádi například knihy Dana Browna a nebude vám vadit méně kvalitní příběh? Zkuste Démonologa, za to nic nedáte.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

1 komentář:

  1. Škoda toho závěru, každopádně i tak jsi mě docela nalákala a nejspíš tenhle příběh zkusím i když budu dost možná také trochu zklamaná...
    https://fiamorisrunning.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat