čtvrtek 1. září 2016

Druhé blogové narozeniny a soutěž! + Vyhodnocení


  Toto letí, že? Prázdniny uplynuly, škola začala a můj blog slaví druhé narozeniny! Jsem překvapená, jak to uteklo a kolik věcí se mi podařilo publikovat, kolik nápadů mi prolétlo hlavou..., ačkoliv můj blog je jeden z menších, jsem ráda i za tu hrstku lidí, kteří můj blog navštěvují - ani o takovém čísle jsem nesnila - stav shlédnutí mého blogu je 12 130, někomu se to může zdát málo, nebo je to jeho měsíční shlédnutí jeho blogu, ale pro mě je to opravdu velké číslo, v které jsem ani nedoufala - jelikož jsem byla jenom další rybka ve velkém rybníce, kde o konkurenci není nouze. 
  K dnešnímu dni alias 1. 9., ke dni blogových narozenin jsem se rozhodla uspořádat soutěž jako vděk vám všem, jenž sledujete můj blog, necháváte mi komentáře, byť ve skromných číslech s nadějí, že ho budete pořád navštěvovat. Patří vám moje obrovské děkuji, že jste dali šanci mně a mému blogu!
  Ale teď už se nemůžete dočkat soutěže a výherních cen, že? Takže... Co jsem si pro vás připravila? Ty ale až na konci!

Pravidla soutěže:
Soutěž trvá od 1.9. do 15.9. - Vyhlášení bude 16.9.
Účastnit se mohou jen čtenáři s českou adresou.
Výherce bude mít 48 hodin po vyhlášení, aby se mi ozval kvůli adrese, pokud se neohlásí včas, vyhlásím nového vítěze.
Do komentářů mi napište, jestli se opravdu zúčastníte + vaši přezdívku a email.
Vaše odpovědi mi posílejte na e-mail: knizni.vasen@gmail.com 

 Vaším úkolem je uhádnout postavy pomocí deníkových zápisků, které jsem si pro vás připravila. Po pravdě mě bavilo tohle vymyslet a sepsat vám nějak indície, myšlenky postav, jelikož vy všichni jste chytří a přijdete na ně, že? A jestliže byste byli v koncích, tak vám napovím, že většinou o každé knize, jsem se tu nějak zmínila a ano, další nápověda, pokud si budete myslet, že je tu kniha z nějaké série, stačí napsat jen název série.
  
  Uhádneš, kdo jsem?

1. - Safira, Eragon
  Je nepředstavitelný pocit létat rychlostí blesku bez toho, aniž bych se musela bát o mého maličkého, zda-li jsem ho někde omylem nevyhodila ze sedla, což bych si nikdy neodpustila a svým zármutkem a žalem po něm umřela. Jen na to pomyslím, třesu se a hlasitě zařvu, jak prudce přistanu na vrcholku hory, až se odlomilo pár kusů kamení. Stýská se mi po mém maličkém...
Pamatuji si už od mého narození, jak se na mě se šokem díval, když jsem se vylíhla a na ruce mu udělala znak jezdců. Musím se pousmát nad tím, jak to zkoušel s mlékem, aby mě nakrmil. Krysa byla vydatnější než nějaké horké mléko, to vlastně platí doposud. Pamatuji si, jak mnou projelo poznání, že on je má spřízněná duše… Náš první let, kdy si sedřel kůži až do krve, první boj proti urgalům - ještě teď cítím jejich puch, na jeho stromový dům u elfů, kde usínal pod mým křídlem…Všichni spoléhají na mého jezdce a na mě. My jsme ti vyvolení. Věřím, že to dokážeme. Na osudné bitvě budu bojovat po jeho boku, ale nemám z toho dobrý pocit. Můj jezdec určitě cítil tu nejistotu a strach ze mě.
 Zvládneme to. Zazněl mi v hlavě jeho uklidňující hlas a s tím jsem se odrazila z vrcholku hory a letěla vstříc našemu osudu.
Už letím, můj maličký.

2. - Joe, Ty
  „Já už četl skoro každou knihu,“ chlubil jsem se ti, kočičko, když si k nám přišla koupit opravdu zajímavé knihy.
„Skoro?“ popíchla jsi mě.
„Hm…, vlastně jsem ještě nečetl Šifru mistra Leonarda,“ pokrčil jsem nevinně rameny. Líbezně ses na mě usmála a já věděl, že jsem v háji. Toužil jsem po tobě. Chtěl jsem, abys byla má, nikoho jiného, jenže ty jsi řekla, že máš přítele, nějakého Benjiho…Nebude nám stát v cestě, o to se postarám. A rád.
Nebylo těžké zjistit, kde bydlíš a co děláš. Hlavně, co děláš se zeleným polštářem - chtěl jsem být ten polštář, kruci. Psala jsi příběhy o kovbojích a byla jsi až moc závislá na sociálních sítích, tak jako já na každém novém tweetu od tebe. Čekal jsem na správný okamžik dostat se k tobě blíž. Nestačilo mi se na tebe jen dívat z po vzdálí, chtěl jsem cítit tvé tělo, užívat si s tebou všude možně, pořád dokola. Neustále bych ti říkal, jak jsi krásná a jak moc tě miluju.
Ty to ještě nevíš, ale dokonale se k sobě hodíme.

3. Grey, Padesát odstínů šedi
  Chtěl jsem ji od prvního setkání, kdy jsem ji spatřil - i když mi vletěla do kanceláře jako uragán. Roztaženou, spoutanou na mém stole a rty ochutnával každý kousek její pokožky. Vypadala tak nevinně, tak k nakousnutí… A jak mě oslovovala - pane… Já sám si užíval, když jsem mohl na jazyku převalovat její jméno.
  Při rozhovoru pro její kamarádku jsem se musel nesčetněkrát udržet, abych po ní nevyjel a nevzal si ji. Hned na místě, jenže jsem nemohl. Nejenže vypadala nevinně, ale i zatraceně rajcovně, když si kousala ret, nebo když koulela svýma očima. Zasloužila by si naplácat. Tvrdě. A byla jí tak podobná…
 „Jste gay?“
 Cože?!
  
4. Tate, Odvrácená tvář lásky
  Byla chyba cítit něco víc k přítelovi mého bratra? Nevěřila jsem, že něco takového se stane, když po setkání mezi námi nepadlo skoro žádné slovo, ale ta touha po jeho těle na mém měla mnohem větší sílu než rozum, který věděl z jeho pravidel, že nemám očekávat budoucnost s ním. Dokázala jsem respektovat jeho soukromí vůči jeho minulosti, i když byla ve mně část, která toužila zjistit, kým býval, co zažil..., jenže budoucnost bylo horší respektovat. Moje city mě ovládly. Pohltily mě jako jeho oči, když se se mnou střetl pohledem.
Jeho zakázané dotyky byly opojné a když se mě nedotýkal, představovala jsem si ho v jeho uniformě pilota, již ze sebe zkušeně svléká a mě v mé uniformě sestřičky… 
Naše láska byla škaredá. Oba jsme to věděli. On víc nechtěl, já dřív po ničem víc netoužila, jenže pak…  Nechtěl mě milovat a mé srdce bylo roztříštěno na milion kousků. Bála jsem se, že ho už nikdo neslepí… Co se mu stalo, že si zakázal milovat?

5. Jim, Padlí andělé
  Vysmál by se člověku, kdyby mu řekl, že osud celého lidstva, ba i nebeské existence je v jeho rukou, tak jako když měl v rukou dokonalé křivky ženy v modrých šatech, ze které se vyklubalo něco mnohem horšího než nejskvělejší společnice na rychlovku v autě.
Jako voják toho viděl dost, aby měl do smrti vystaráno s nočními můrami plných krve, výbušnými minami, jenž trhaly kusy těl, ale nic se nevyrovnalo peklu, kde bzučí tisíce duší o záchranu jako včely v úlu. Stal se z něj rozehrávač ve hře, kterou hrát nechtěl. Neměl být tím, koho si andělé a démoni vybrali.
Vyhraje s pomocí svých přátel a Nebe bude blíž k výhře. Prohraje a peklo si bude o to rychleji brousit zuby nad vládou. Nesmí anděly zklamat, především však nechce zklamat ji, dívku, jež nedokázal zachránit. O to víc doufal, že démon si zaslouží co proto a porazí ho...

A nakonec, ať to není tak lehké, poslední část budou otázky, ačkoliv mi přijdou velmi primitivní.

1. Jaký článek byl v dějinách tohoto blogu úplně první? - Kdo jsem...
2. Jaký největší zážitek jsem měla ze Světa knihy 2016? - setkání s Yrsou
3. Kdy obvykle přidávám měsíční chvástačku? - poslední den v měsíci

A nakonec to nejočekávanější - ceny
Nejdřív bych ráda poděkovala ještě panu Blažkovi z Yoli za krásné záložky ke knize Will Grayson, Will Grayson, které budete mít možnost vyhrát - dva z vás, jeden k tomu ještě dostane od Kosmasu na pověšení cedulku Nerušit, čtu si a paní Koníčkové za libovolnou audioknihu, kterou může vyhrát jen jeden z vás a jež si může vybrat dle vlastního výběru. Jsou to skromné výhry, doufám však, že potěší.

1. místo
+
Dle vlastního výběru

2. místo


A kdo vyhrál? Jediná dívčina, která se rozhodla zúčastnit, byla Týnka... Mrzí mě, že se někteří, ať už ze zábavy nezúčastnili. Vím, výhry nejsou extra velké, ale pořád něco, že? Možná příště jen oslavíme narozeniny a půjdeme dál.


1 komentář:

  1. Bohužel obě dvě knihy doma mám, takže se nezúčastním, ale povedená soutěž! :)

    OdpovědětVymazat