pátek 21. října 2016

Tváří v tvář autorům II.


   Když už studuji v Praze, byl by hřích, kdybych toho nevyužila a nechala si ujít každého zahraničního autora, který by zavítal do České republiky. Ani tentokrát jsem si nenechala ujít norského spisovatele Samuela Bjørka, vlastním jménem Frode Sander Øien, jenž se jak u nás i ve světě proslavil knihou V lese visí anděl, na níž navazuje další díl Sova, jež zde představil. A jak sám autor přiznal, už se tvoří třetí díl, který by měl vyjít v příštím roce. Jen čekat, co to tentokrát bude...
  Nechyběla zde ani stále pozitivně naladěná moderátorka, ani kmotra a hlavně překladatelka. (Bohužel jsem taková, že jsem si nezapamatovala jejich jména a hledat je bylo jako hledat jehlu v kupce sena, snad mi prominete.)


  Ačkoliv jsem od Samuela Bjørka sama nic nečetla - už to mám ale v plánu, byť si nezakoupila od něj ani jednu knihu na podpis - co jsem vlastně na autogramiádě tedy dělala? Nu, to vám možná poví Adél z Knižní louky časem... Nechala jsem si aspoň podepsat malý obrázek s ním, když už nic jiného. 
  Sice byla autogramiáda už před několika týdny, ale i tak si zážitky s Bjørkem pamatuji jako by se staly včera. Mě osobně nikdy neomrzí poslouchat jakýkoliv cizí jazyk - přímo to zbožňuji a dokázala bych vydržet poslouchat opravdu dlouho, ale když začal Samuel Bjørk mluvit, vykulila jsem oči. Takhle zní norština? Norština mi přišla jako směs samých slov alá eee, když se my neumíme vyjádřit. Jestli je to lehký jazyk, jak se může jevit, že bych si ho přidala na seznam cizích jazyků, kterých bych se ráda jednou za život osobně dotkla? Mimo jiné dodám, že obdivuji lidi, kteří se dali na dráhu překladatelů, hlavně takových jazyků jako je například norština.


     Nebyla bych to samozřejmě já, abych se nezeptala na společnou fotografii s jakýmkoli autorem - Samuel Bjørk nebyl výjimkou. Jen protentokrát jsem si musela počkat dokud neskončila autogramiáda, jelikož vcelku dost lidí zavítalo na norského spisovatele, což nebyl problém, jedna hodinka uplynula jako nic.
   Samuel Bjørk je opravdu sympatický chlapík, to povím rovnou. Fotka? Žádný problém. - Skvělá vzpomínka na autogramiádu se vždycky najde. Na autogramiádě jsem byla se svou kamarádkou, která nás fotila. Samozřejmě se to neobešlo od otázky hozené přímo od autora: Is she taking a video? To když se prostě usmíváte, držíte kolem ramen a kamarádka pořád něco dělá s mobilem. No, she's just taking more photos... Co víc nadchne každého knihomola či fanouška? Když si autor dělá s vámi fotku i na jeho vlastní mobil, respektive na iPhone. Jé. 
  A pokec? Jen se ptej. Přestože mi řekl, že si hlídá své soukromí a nemá žádnou sociální síť, souhlasil s tím, že se objeví na mém blogu, za což jsem ráda.
  Proč přeci jen autoři nevypadají na to, co píšou ve svých knihách? Hádám, že Samuela bych na detektivku se sovím vrahem sotva tipovala...


Ani o podpis vás neokradu. ;)


1 komentář: