pátek 17. února 2017

Tváří tvář autorům III.


    Ačkoliv je to už nějaký ten pátek, kdy jsem byla na poslední autogramiádě, až teď mi došlo, že pro vás nemám ani čárku v tomhle článku. Prokrastinace...
    Naposledy jsem byla zase na Arkádách na Pankráci, kde mělo knihkupectví Dobrovský tentokrát křest a autogramiádu italského spisovatele Luca Di Fulvio, kde nechyběla ani kmotra Simona Stašová a neustále pozitivně naladěná moderátorka Hanka Koutná. Jeho knihu Dívka, která se dotkla nebe mám poměrně dlouho v hledáčku, jenže ani teď se mi nepoštěstilo si ji přečíst nebo koupit - hold chudý student, ale přesto jsem si ho nemohla nechat ujít.
   Možná jsem se tady na blogu zmiňovala, ale týden jsem sdílela domácnost s Italem, což bylo neskutečně fajn. On byl sympatický, italština se mi líbí a po těch málo slovíček, co mě a mé kamarádce řekl, jsem usoudila, že bychom se mohly jít podívat na Fulvia i z toho důvodu, jestli mu něco neporozumíme. Rozuměly! Mangiare a tam jsme skončily. Ale teď k samotné autogramiádě.



      Slyšet naživo italštinu bylo úplně něco jiného, než kdybych ji poslouchala na YouTube nebo kdekoliv jinde. Je pravda, že jsem byla týden s Italem, ale řekla bych, že za ten týden možná neřekl ani padesát slov italsky, což Luca krásně vynahradil. Jednou jsem od někoho slyšela, že Italové mluví strašně rychle, ale už po druhé se ukázalo, že nemluví zas tak moc rychle. Za to je pravda, že nemluví dobře anglicky.
     A ani tentokrát nebylo žádné překvapení, že se na autora přišlo podívat tucty lidí. Ale opět většině vládly ženy.


       Fotka sem, fotka tam. Tentokrát se konala autogramiáda opačně. Jelikož paní Simona Stašová měla ještě před sebou hraní v divadle, konala se autogramiáda tím, že začal křest a až potom si Luca Hanka mohla podat v kladení otázek.
     Jak je myslím vidět, všichni si křest užívali, i Luca, který se poprvé s křtem setkal až u nás - naše specialita, že? Může se aspoň pyšnit, že jeho dílo Dítě, které v noci našlo slunce bylo křtěno v zemi, která mu připomíná Disneyland (pořád nechápu).


      Podrženo, sečteno: Luca je vážně sympatický chlapík, jehož knihy téměř každý zbožňuje a už neochvějně očekává další knihu z jeho pera - a čeští nakladatele čekají na německé nakladatele, kteří zase čekají na Luca.
      Byli jste se taky podívat? Pokud ano, co Vy osobně říkáte na autora? Rozhodně musím říct, že jeho myšlenky na knihy byly opravdu zajímavé a já sama sobě jen bručím, že bych si už jeho knihy mohla přečíst také.
     Co se mi také líbilo bylo, jak se zachoval ke svým fanouškům. Kolik autorů by se dobrovolně zvedlo od stolu a pohroužil se mezi své obdivovatele a promluvil si s nimi z takt těsné blízkosti? Luca byl první, koho jsem to viděla udělat a tleskám.

Žádné komentáře:

Okomentovat