čtvrtek 16. března 2017

Recenze: Levandulový pokoj - Nina George

Název: Levandulový pokoj (Das Lavendelzimmer)
Počet stran: 320
Žánr: Romány
Rok vydání: 2014
Překladatel: Dagmar Hoangová
Nakladatel: Moba

Obálka: Co víc si přát? Levandule, romantické prostředí ve Francii a dopis pro milence. Kniha má povedenou obálku, za kterou bych snad i sáhla do ohně. Mně se moc líbí cokoliv s levandulí a bylo jasné, že nakonec i po téhle knize sáhnu - kupodivu ale i anotace si mě získala hned. Fialový nádech s Eiffelovou věží je kouzelný, až si myslíte, co by tahle kniha mohla způsobit, či nezpůsobit. Každým kouskem naznačuje, že na sto procent bude romantický..., obejde se ale bez bolesti? Ani romantická Francie nedokáže zaručit, že příběh bude jedna báseň jako si myslí ti, kteří poprvé padnou do náruče lásky.


Přesto se hrozně bál smrti. I života. 
Především dní bez Manon, které měl ještě před sebou.

Jean dokáže z každého člověka sloupnout slupku brnění 
a proniknout každým zákoutím, které trpělo bolestí 
a vyléčit ho tou pravou knihou ze své lodi.
Jediného člověka však vyléčit nedokáže; sebe.
Kvůli jediné dívce, jež mu zmizela ze života.
Kvůli neotevřenému dopisu již dvacet let.

   Jedna cesta vlakem mu změnila od základů život. Potkal jí a vše se změnilo. Dívku nespoutanou a vášnivou, jež si užívala svůj život, co hrdlo ráčilo. Milovala dva muže. Jednoho daleko od Paříže, chlapce, se kterým vyrůstala a s nímž její kamarádství přerostlo v lásku. Druhého muže, knihkupce, v Paříži, která kryla jejich milostné tajemství a vášnivý akt milenců. Myslel si, že jejich láska je nekonečná a nic ji nezničí, ani láska k druhému. Šeredně se mýlil. Jednoho dne skončila. Jediné, co mu po krásné dívce zůstalo byl levandulový pokoj zatarasený knihovnou a dopis psaný její rukou, kterého se bál a na nějž nechal prach padat přes čtvrt století, dokud ho nová sousedka neobjevila v darovaném stole...

   Příběh Jeana zahřál na srdci. Zlomený muž, cestující se stydlivým spisovatelem a s italským romantikem, hledající svou krásku z lodi, do Provence, do vesnice, kde každý kousek země připomíná divokou dívku, po které zbyly jen vzpomínky. Příběh je naplněný dlouholetou láskou a knihami, které léčí. Jean je však proti svým knihám imunní a jeho srdce sžírá bolest po Manon. - Román je provázen značně moudrými myšlenkami mužů, jenž se díky cestě stali přáteli. Život je příliš krátký, abychom se nechali ovládat bolestnými vzpomínkami a nekonat nic pro své dobro, až Jean přestane hledět na pravidla a rozpřáhne křídla jako pták...

Ležel ve tmě, hořce plakal a svět byl najednou malý jako ten pokoj, stejně prázdný a cizí.

Zdroj: We Heart It
   Kniha byla přímo protkaná láskou, jež nebyla milencům souzena a osudy lidí, s nimiž se Jean setkal. Vyprávěla příběh tak jak se sluší pro francouzské prostředí a ve čtenáři zanechala pocity, že bychom přeci jenom neměli zahazovat svůj život a dělat věci hned teď, protože druhá šance už nemusí nikdy nastat, což Jean na vlastní kůži sám pocítil. Ačkoliv je naše nitro spalováno různými pocity, neměli bychom se bát jít si za svým. Za svou láskou, za sny..., nečekat přes čtvrt století, než si uvědomíme, že jsme poslední léta žili stereotypním životem v šedi. Odhodlat se dělat šílené věci pro naše dobro.

  Kniha ve mně takové pocity zanechala - nutno podotknout, že i slza stekla, ale i přesto ve mně nevyvolala intenzivnější emoce, než bych si přála. Bylo to krásně procítěné, ale víc ne. Srdce zůstalo nakřápnuté, nikoli zničené, jak jsem si před ponořením do Jeanova života myslela. Nečekejte žádnou emoční bombu, protože v téhle knize je všechno tak jemné, že by se sem ani nehodil bezohledný akt autorky. Na můj vkus však autorka příliš rychle odhalila, co se stalo, čímž se pavučina záhadnosti rychle přetrhala a nezbylo víc než cesta hledání a střípků z minulosti. Přesto bych knihu ráda doporučila, jelikož má své kouzlo, které se nevyčerpalo. A pokud rádi zkoušíte nové kuchyně, rozhodně se těšte na konec knihy, kde na každého labužníka čeká pár značně lahodných francouzských pokrmů.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

Žádné komentáře:

Okomentovat