úterý 4. dubna 2017

Recenze: Cinder - Marissa Meyer

Název: Cinder
Díl: První
Série: Měsíční kroniky
Počet stran: 390
Žánr: Fantasy
Rok vydání: 2012
Překladatel: Jana Zejmanová
Nakladatel: Egmont

Obálka: Tolik poukazuje a přesto zůstává tajemná do té doby, než sami nezjistíme, co různé věci znamenají... Ačkoliv mě lehce překvapilo, že se Egmont nedržel obálky jako má originál, líbí se mi její provedení, až na účes. Sice ne tolik, jako obálka originálu, má však své kouzlo. Už na první pohled můžeme nahlédnout, o čem to bude. Kroužky kolem krku nejspíš nebudou výstřelkem módy, natož jen jedna rukavice. S hanbou musím přiznat, že až teď jsem si všimla na obálce různých čar, jakož má Cinder na ruce. Jelikož mě především zaujaly šaty, pomyslila jsem si, zda autorka pro nás přichystá pohádkový ples jako v typické Popelce a Cinder se ukáže v takovýchto šatech - dokonale by ji vystihovaly..., ale jestli ano nebo ne, to se dozvíte až v knize.

 Nejlepší mechanička ve městě.
Její kamarádka je stroj.
Vše bylo takové, jaké mělo být.
Až do dne, kdy potká prince Kaie.
  
  Cinder je v Novém Pekingu vyhlášenou mechaničkou, která umí vše zpravit a taky, aby ne. Je z části kyborg, jehož část sama sebe musí skrývat před ostatními a poslušně poslouchat svou zákonnou poručnici, svou macechu. - Jednoho obyčejného dne ji Iko, její kamarádka-stroj přiveze novou nohu, kdy v jejím stánku hledá pomoc sám princ Kai, jehož android se neprobouzí k životu. Od všeho ji však přetrhne nemoc letumóza, řádící v celé Evropě, s níž se osobně potká a svou poručnicí je vydána doktorům jako testující objekt, jenž nemá šanci na přežití. Jenže Cinder je jedna z procenta, které se vymyká normálu. A to je jen začátek.

  Marisse Meyer netrvalo ani dvacet stran, než mě děj přímo pohltil a já příběh nehltala o sto šest, což jen vyústilo v to, že knihu jsem měla přečtenou do dvou dnů a toužila po pokračování. Cinder si mě dokázala získat vším, co nabídla. Všechny postavy mi byli neuvěřitelně sympatické - dobře, vynecháme ty záporáky, ty nemá rád skoro nikdo - a pro všechny jsem si přála jen to nejlepší, i pro tu stálou jiskřičku mezi Cinder a princem Kaiem jsem se modlila a doufala, že přes všechny překážky se společně dokáží dostat. Akorát Meyer to vzala tentokrát podle sebe a předsudky vůči kyborgovi zvítězily nad city. A nebyla jsem nadšená nejen z postav. Kniha je prošpikovaná neskutečně velkou škálou, skoro bych řekla žánrů, jelikož tu nechybí téměř nic. Láska? Nějaké zalíbení se tu najde. Na denním pořádku lítají lodě, společníci jsou androidi. Sci-fi zaručeno. Náznaky Popelky zaručují jemnou linku pohádky a nebezpečí, hraničící se smrtí lehce připomíná něco akčnějšího. Knihu si zkrátka užijete.

„Vaše Veličenstvo,“ řekl ustaraně. „Už je čas.“

  Autorčin styl je neuvěřitelně čtivý, nijak složitý a prostě se skvěle čte. Opět se zde můžeme setkat s vícero pohledy na vývoj situace, třebaže jich není moc. - Já sama jsem ráda, že jsem si před dvěma lety Cinder pořídila za pouhých pár korun, ačkoliv jsem byla přesvědčená, že si knihu nepřečtu z důvodu, že mě nijak nelákala anotace na kyborga Popelku v Novém Pekingu. A teď? Absolutně nadšená z knihy, kterou s radostí můžu jedině doporučit. Někdy je lepší překousnout svou nelibost vůči knihám, odehrávajícím se v budoucnosti a kosmickým lodím a prostě si to přečíst.

  V knize se postupem času dozvídáme společně s naší hrdinkou její minulost, co a proč se jí stalo, setkáváme se zde s Měsíčňany, jejichž královna je až nebezpečně nádherná a krutá, jež nezamýšlí nic dobrého pro císaře ani pro jeho lid, nemine nás ani typická událost pro Popelku, zlá macecha nechybí, jakožto její dcery Pearl a Pivoňka, z nichž dvou má vřelejší city k Cinder Pivoňka. A princ Kai je jen třešničkou na dortu, i když se Cinder nepovažuje za dívku jako je každá jiná, která vzdychá nad princem. Ačkoliv Cinder vypráví svůj vlastní příběh, je tu krásně na pozadí vidět linka Popelčina příběhu. Knihu si nejde nezamilovat a věřím, že ať už desetiletá dívenka nebo dvacetiletá slečna si příběh zalíbí.

Mé hodnocení: 5 hvězdiček

2 komentáře:

  1. Souhlas, Marissa to prostě umí a její knihy nejsou jen neuvěřitelně čtivé, ale i skvělé :)
    Já seč chci co nejdříve pustit do Cress, tak snad mi to vyjde :)
    Měj se hezky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do Cress bych se ráda taky pustila, jen ji zbývá si ji koupit :)

      Vymazat