sobota 8. července 2017

Recenze: Čtyři roční období - Rok v Římě - Stefan Ulrich

Název: Rok v Římě (Quattro Stagioni - Ein Jahr In Rom)
Počet stran: 264
Žánr: Literatura světová
Rok vydání: 2014
Překladatel: Jiřina Kynclová
Nakladatel: Motto

Obálka: Vážně, vážně moc pěkná. Ačkoliv jsem knihu poprvé spatřila s jejím jiným kabátkem, nějak mě před lety nezaujala. Teď mám však Itálii v oblibě a obálka už za mě rozhodla, že si tu knihu přečtu. Neskutečně moc se mi líbí, jak na obálku dokázali dostat téměř všechny věci, které jsou pro Itálii klíčovými body a nevypadá to kýčovitě a ani přeplácaně. Navíc obálka má jemný nádech oranžové a vše vypadá pospolu pěkně. Pizza, Koloseum, espresso, palazzo, trikolora... Komu by se to nelíbilo? I samotný štítek názvu dělá obálku o to víc hezčí. Prostě vše k sobě ladí, jako by všechny ty věci byly běžně vedle sebe na obrázcích. - A jak tak pozoruji, poslední dobou jsou obálky knih velmi moc povedené, až je to i trochu překvapující. Ale! Děkuji, že se v redakci dohodli, že udělají vlastní obálku, poněvadž originální obálka knihy vypadá - s prominutím - vážně hrozně. Dobře, nebudu tu odsuzovat německou obálku, už jsem ticho.

Stefanovi se splnil vytoužený sen.
Slunná Itálie se stane jeho domovem.
Jenže Itálie není bezchybná.
Ale stejně je to vysněný ráj.

    Stefan Ulrich je povoláním novinář v Mnichově, píšící především o politice. A jako malý chlapec již snil, že jednou bude jeho milovaná Itálie jeho domovem, nikoli jen místo na dovolené, jako student tu studoval a teď po letech se mu splnil sen. Jeho nadřízený ho posílá do Říma sledovat dění a psát do německých novin o italské politice a i o papežovi. Neváhá a se svou rodinou odjíždí z Německa, od lidí přesných jako švýcarské hodinky do Itálie, k lidem, u nichž je časové zpoždění na denním pořádku. Jenže vše není tak krásné, jak se zdá. Ihned první den přijde pár problémů s nimiž on ani jeho manželka nepočítali. Jejich byt je ve stavu, v němž nejde ani složit hlavu a další den mají přijet stěhováci s jejich nábytkem a za týden děti. Jako by tomu nebylo málo, jeho seznam se začíná až nebezpečně rychle rozšiřovat a za chvíli musí řešit další věci než nefunkční elektřinu, zlodějíčky lezoucí po zdech domů, hrozného incuba, jenž je nenechá spát a neuvěřitelné horko... Pořádná jízda jako v ulicích Říma, kdy řidiči s oblibou troubí, křičí a máchají rukama, nebojící se odřeného laku auta.

    Po zjištění, že autor má na svém spisovatelském účtu nejen knihu Rok v Paříži, ale i Rok v Římě, byla jasná volba, co si v brzké době přečíst. I když je knížečka útlá, stránky jsou přímo zahuštěné dobrodružstvím německé rodinky v Itálii, ale čtení je to úžasné. Navíc u knihy se opravdu zplna hrdla zasmějete u všech situacích, do nichž se Stefan s rodinou dostali, a některé poznámky o Italech nešlo přejít ani bez úšklebku. Přestože v knize na místě šetřili, četlo se to pomaleji, ale i tak to bylo krásné vyprávění, které musím doporučit. Pokud máte rádi Itálii, kniha je stvořená pro vás.

„V Itálii je tak hezky,“ prohlásí Nicolas, zatímco jedeme po Via Aurelia, přebudované na dálnici, kolem kopců porostlých akáciemi, piniemi a eukalyptovými keři směrem k Římu.

   Jestliže máte rádi dějiny umění, ať už to jsou antické stavby nebo renesanční obrazy, sochy, autora budete milovat při čtení knihy. Přibližně po půlce knihy začal vypisovat i své výlety s italskou rodinou Cornettů, u nichž byli v podnájmu po Římě. Třebaže to byla pouhá náměstí – vždyť víte, jak nádherné mají památky Italové - nad jejich krásou vzdychat budete. Navíc naprostý bonus v knize jsou italská slovíčka. Můžete se naučit díky této knize další slovíčka do zásoby, například jejich slavný cellulare, protože mobil to prostě být nemůže. Ale jak všichni Stefanovi říkali: „Tutto con calma.“

Zdroj: Redok
    Jak už jsem se zmínila, nad knihou se vážně zasmějete. Hlavně pokud půjde o jeho zkušenosti s temperamentními Italy. Jsou to takové zajímavosti, které vás během pobytu v Itálii praští už během prvního týdne, že potom vám nejspíš budou připadat běžné. 
   Je asi známý fakt, že italské rodiny tvoří přímo klany o hodně i a mnohem více členů, zato je vcelku překvapující, jak blízko k sobě všichni mají. La vacanza a jedině in compagnia s rodinou, k čemuž se váže i to, že pokud nejste až příliš opáleni, tak si Italové bohužel myslí, že vaše dovolená stála za nic, když jste stejně bílí, jako při odjezdu. Počítají se i lidé přes kolena v přímé rodině a neustále jsou v kontaktu.Téměř každou minutu. A jejich telefoni jsou jako jejich děti. 
   A to je vše, co vám z knihy prozradím. Pro zbytek Stefanových zkušeností s italiani si přečtete knihu. Máte se na co těšit. 

    Kniha se mi vážně moc líbila a budu se jen doufat, aby v nakladatelství Motto vydali i Stefanovy další knihy Arrivederci, Roma! Ein Jahr In Italien, která mě neskutečně láká, či knihu Die Morde von Morcone: Toskana Krimi, jež vypadá také dobře. Pokud se chcete naladit na německo-italskou vlnu, či jen na tu italskou, rozhodně sáhněte po téhle. Zaručuji, že nebudete zklamáni.

90%


Žádné komentáře:

Okomentovat